Pěnčín
Podle lidového podání byla lokalita dnešního Pěnčína místem ptáčníků. S povolením vrchnosti chytali osadníci zpěvné ptactvo – pěnice, čížky. Názvy osad Čížkovice a Pěnčín (do roku 1624 Pieniczow, později Pěncov, Pěnčov a teprve po I. světové válce Pěnčín) mohou mít původ v čihařství, jímž se první obyvatelé zabývali.
Koncem 17. století se tato malá lokalita stala hraniční vesnicí, v jejímž středu se stýkala tři panství. Několik chalup patřilo k hruborohozeckému, několik k maloskalskému desfourskému panství a pár dalších k valdštejnskému svijanskému statku. Rychta náležela k Rohozci. Pozemky oněch tří panství se prý stýkaly tak, že jejich majitelé, stál-li každý na své půdě, si mohli navzájem podati ruce. Obyvatelé se živili zemědělstvím, chovem dobytka a také těžbou dřeva a křemene pro sklárnu. Ve druhé polovině 19. století se i v Pěnčíně objevilo několik mačkáren. V roce 1900 byl Pěnčín osadou, patřící k obci Huť (Pintschau- Labau) s počtem 1095 obyvatel. V roce 1920 se k české národnosti hlásilo 171 osob, k německé 811.
Až po I. světové válce vznikla v osadě Pěnčín první česká škola. První písemnosti Obecné školy se zachovaly ze školního roku 1923/1924. Škola byla slavnostně otevřena v neděli dne 19. srpna 1923. Postavena byla na žádost rodičů z Pěnčova, Huti, Alšovic a Nového Bratříkova nákladem ministerstva školství spolu s ministerstvem veřejných prací. V tomto školním roce byla škola dvoutřídkou. V obou třídách zaznamenávají učitelé případy, kdy děti českých rodičů z existenčních důvodů jsou z české školy vypsány a musí chodit do školy německé. Jak učitelé uvádějí – příčinou je skutečnost, že proces germanizace nebyl ani v Pěnčíně zastaven a to ani v letech první republiky. Bylo to pravděpodobně proto, že výrobní prostředky byly v rukou německého kapitálu a nic na tom nezměnila skutečnost, že po roce 1918 přešla politická moc do rukou českých. Pro další vývoj národnostních poměrů bylo rozhodujícím činitelem ekonomické postavení.
Dnes je v Pěnčíně nová Základní škola, kterou navštěvují žáci z celé obce i přespolní a ročně se tam učitelé věnují okolo sto padesáti žákům.
Vesnice Pěnčín leží právě ve středu všech sedmi vesnic, spadajících do obce Pěnčín. Směřují sem cesty z Alšovic, obou Bratříkovů, okolo bývalé „zelené školy“ z Hutě a nakonec přes Jistebsko z Krásné a Dolní Černé Studnice. Je zde přestupní autobusová zastávka a zastavuje zde i většina dálkových spojů. Autobusové spojení je ve směru Jablonec nad Nisou – Železný Brod.
V sousedství Základní školy je milá Mateřská škola, má zde sídlo Obecní úřad i Zdravotní středisko s ordinacemi zubního, dětského i všeobecného lékařství. Z původní Obecné školy v Pěnčíně vybudovala obec bytový dům. Nad budovou Základní školy jsou dvě velká hřiště a hrací koutek pro děti.
Sídlí zde Kozí farma Josefa Pulíčka s chovem okolo 1000 kusů koz a ovcí. Z mléka zde vyrábí chutné bio-produkty. Součástí návštěvy Kozí farmy je i prohlídka zemědělského muzea, korálkové dílny nebo projížďka silničním vláčkem přes vesnice Pěnčína na vrchol Černé Studnice.
