Krásná

Krásná (dříve Šumburk je vesnice připomínaná od roku 1608, nyní část obce Pěnčín v okrese Jablonec nad Nisou. Krásná nebyla nikdy samostatnou obcí, ale vždy tvořila celek buď s přilehlým Jistebskem, nebo dnes s Pěnčínem. Má ale svůj kostel s naproti stojící farou, v dobách největší slávy měla i školu a dokonce také nemocnici s lékárnou. Dokonce zde kdysi stály i skleníky s velmi neobvyklými, zejména léčivými rostlinami.

Kittelovsko, jak se někdy také říká středu vesnice mezi kostelem a Kittelovým domem je dodnes cenným pramenem pramenem historického poznání. Základem většiny toho, co dodnes v Krásné – Šumburku stojí, je totiž Kittelovým dílem.

Kostel sv. Josefa

Stavbu kostela datují historici mezi roky 1756 až 1760. Kostel je orientován k severu na půdorysu ve tvaru kříže. Je jednolodní, obdélný s bočními kaplemi. Do jedné z nich vedou unikátní Svaté schody, které představují 28 mramorových schodů v Pilátově paláci.

V každém jejich stupni jsou uloženy ostatky svatých a věřící je, za doprovodu příslušných modliteb, vystoupávají po kolenou. Svaté schody nechal se schválením arcibiskupského konzistoriátu v Praze postavit Jan Josef Kittel v roce 1761. Šlo o mimořádnou událost a brzy poté, co byly do Svatých schodů uloženy ověřené ostatky, začali do Šumburku přicházet první poutníci z blízkého i dalekého okolí. Svaté schody daly této stavbě výjimečnost a zařadily ji k významným sakrálním stavbám celostátního významu.

Katolická fara

Fara stojí přímo naproti kostelu. Vystavěna je částečně jako zděná budova, částečně je roubená. V rozlehlém podzemí pod ní, je do skály vytesaná studánka s průzračnou - dvojčátko studánky sv. Josefa. Fara byla nejen sídlem prvního zdejšího faráře a syna pověstného doktora - Filipa Jakuba Kittela, ale i Kittelovým výminkem.

Morový sloup

Před farou zaujme morový sloup Nejsvětější trojice, ozdobený sochami světců. Z úcty a vděčnosti jej nechal postavit Kittelův pacient Christian Richter, představený řádu Benediktinů. Sloup byl postaven r. 1772 podle návrhu sochaře Lederera a kamenicky ho zpracoval místní mistr Godefrid Lawacz.
Překlad nápisu z latiny zní: „Svaté trojjedinosti a Neposkvrněné Panně ke cti nechal jsem jí zřídit a zbudováno v roce spásy, kdy mnozí bídou a hladem zhynuli.“

Studánka sv. Josefa

K areálu neodmyslitelně patří také studánka sv. Josefa. Pramen nese letopočet k roku 1737. Její léčivé účinky jsou popsány v řadě kittelovských pověstí.
Dříve se tradovalo, že voda svým složením odpovídá vodě v Jáchymovských lázních, tehdy módních i u císařského dvora, a to včetně nízké radioaktivity. Moderní rozbory sice prokázaly naprosto mimořádnou kvalitu místní vody, která je svým složením velice vhodná pro každodenní pití, ale radioaktivita nebyla prokázána.

Původně otevřenou studánku nechal zastřešit a stavebně upravit Johann Christoph Juppe, další z Kittelových vděčných pacientů. Studánka sv. Josefa je nejznámější ze šestice dochovaných historických zdrojů vody v okolí Burku a kostela.