Poutní místa v Pojizeří
01.07.2021- Novinky
V Kittelově domě jsme pro vás připravili sezónní výstavu, která se věnuje tradici poutí a poutního umění v našem kraji.
Můžeme zde vidět, že v životě vesnických lidí v Pojizeří měly a dodnes mají poutě významné místo.
Výstava byla otevřena 4.5. 2021 v souvislosti s otevřením muzea v nové sezóně a bude otevřena po celou sezónu.
Slavnostní zahájení výstavy proběhlo v sobotu 8. 5. 2021 ve 14:00 hodin krátkým procesím inspirovaným barokní kulturou s pobožností. Hudbou baroka nás obohatil Michael Pospíšil a pobožnost vedl P. Jan Jucha. Vystavu připravil kolektiv odborných pracovníků ve složení Miroslav Cogan, Michaela Havelková, Lenka Laurynová a Vladimíra Jakouběová. Jejich původní význam putování na posvátné místo, spojený s představou o nadpřirozeném působení některých lokalit, se v průběhu staletí změnil a v lidovém prostředí nabyl již v polovině 19. století jiného významu. Přesto, že si poutě jako náboženský akt udržely své místo ve společnosti až do 50. let 20. století, souběžně s tím nabyly v oslavách v průběhu 20. a 21. století převahu světské prvky – taneční zábavy, pouťové atrakce, prodej nejrůznějšího pouťového zboží. Tradice poutí se však v některých obcích v Pojizeří udržela dodnes – například v Bozkově, Táboře u Lomnice nad Popelkou, Všeni u Turnova, na Krásné na Jablonecku, v Rovensku pod Troskami, Letařovicích či Hlavici u Českého Dubu.
Tyto i další, dnes již zaniklé cíle věřících (např. Lesnovek u Hlavice) přiblíží návštěvníkům úvodní část výstavy, která letmo připomene také nejslavnější poutnické lokality v evropském měřítku, do kterých směřovaly kroky poutníků z našeho regionu, včetně např. doláneckého písmáka Josefa Dlaska (Vambeřice, Mariazell, Santiago de Compostela…). Osvětlíme počátky, historii i bližší okolnosti tohoto náboženského a kulturního fenoménu a ukážeme nejen kam, ale také jak se na zmíněná místa putovalo a s jakými suvenýry se poutníci navraceli (poutnický oděv, kolekce poutnických odznaků, působivé procesní korouhve turnovských řemeslnických cechů apod.). Ústřední pozici mezi poutními lokalitami v Pojizeří zaujme na výstavě přirozeně podhorský Bozkov, jehož zázračná madona, nazývaná „Královna hor“, přivádí do obce zástupy poutníků prakticky nepřetržitě již od 16. století. Ikonografický typ Panny Marie Bozkovské se pak díky této nebývalé oblibě mezi věřícími otiskl také na řadě dalších míst v regionu a na výstavě ukážeme nejen tento, ale i další zástupce zázračných zobrazení uctívaných v ostatních poutních místech napříč regionem. Výstava věnovaná poutím a poutním místům v Pojizeří má dvě části. Zatímco první tři jmenovaní kurátoři se věnují tomuto významnému fenoménu tradiční lidové zbožnosti obyvatel našeho regionu z pohledu kulturně historického vývoje, Vladimíra Jakouběová v druhé části výstavy připravila expozici tzv. poutního a pouťového umění, předmětů, které v tzv. lidovém či zlidovělém výtvarném umění doznaly velmi výrazného uplatnění. Lidé si je z pouti přinášeli jako dárek, či jako ochranný magický předmět, nebo je na poutních místech zanechávali. Jedná se o různé druhy devocionálií a amuletů, jakou jsou růžence, škapulíře, svaté obrázky, podmalby na skle, ale i kramářské písně, hračky ad. Návštěvníci na výstavě budou mít možnost zhlédnout i různé votivní dary a svěceniny a zároveň se dozvědět, jakou úlohu tyto předměty v životě našich předků sehrávaly. Na výstavě budou prezentovány i dárky z pouti pro děti – různé druhy hraček, ale i pochutiny jako turecký med, perník a cukrkandl. Škála těchto artefaktů je velice široká. Jejich výrobou se zabývala celá řada lidí – od samouků, lidových řemeslníků, perníkářů až po domácké dělníky, vyučené v dílnách. Kolekce vystavených předmětů, sestavená z exponátů ze sbírky turnovského a několika dalších muzeí, tak návštěvníkům prostřednictvím vystavených exponátů připomene jeden z pozapomenutých projevů lidového a zlidovělého umění našich předků.
Obrázek z pouti je název výstavy připravené Muzeem Českého ráje v Turnově, V Kittelově domě bude výstava k vidění jako hlavní výstava sezóny.
Michael Pospíšil působí od roku 1986 jako hudebník ve svobodném povolání, specialisace na "starou" hudbu. Působí také jako hudební pedagog.
V roce 1993 založil vlastní soubor RITORNELLO.
Kromě práce s tímto ansámblem spolupracuje jako zpěvák - solista a instrumentalista na různých projektech, koncertech, nahráváních. Intensívní badatelskou práci s originálními prameny zúročuje jako hudebník, dramaturg a editor not ( např. kroměřížské sonáty, tance Valeria Otta z r. 1611, Michnova Loutna Česká, písně z kancionálů, hudebně-literární pořady České Křesťanské Akademie a Památníku Národního Písemnictví, přednášky pro Centrum Aletti Olomouc, rekonstrukce "barokních" procesí, aj.).
Organisuje interpretační semináře, učí na mezinárodních prázdninových seminářích. Spolupracuje s rozhlasem a televizí, které o něm a jeho práci odvysílaly několik pořadů. Natočil cca 55 titulů na CD, společně s Collegiem pro arte antiqua Brno připravuje pravidelně každý rok Slavnosti Adama Michny z Otradovic v Jindřichově Hradci, projekty obnovy kulturní krajiny na Broumovsku, v Českém ráji intensivně pracuje na odhalování hudebního, básnického a vůbec všestranného odkazu V.K.Holana Rovenského.
Studánka na Krásné
K areálu neodmyslitelně patří i studánka sv. Josefa. Pramen nese letopočet k roku 1737. Její léčivé účinky jsou popsány v řadě kittelovských pověstí. Voda ze studánky sloužila nejen k vodoléčbě, kterou Kittel využíval už v 18. století, dávno před Kneipem i naším dr. Priessnitzem. Dříve se tradovalo, že voda svým složením odpovídá vodě v Jáchymovských lázních, tehdy módních i u císařského dvora, a to včetně nízké radioaktivity. Moderní rozbory sice prokázaly naprosto mimořádnou kvalitu místní vody, která je svým složením velice vhodná pro každodenní pití, ale radioaktivita nebyla prokázána. Dodnes si sem jezdí lidé pro vodu, někdo pro zázračnou, jiný pro léčivou, další pak pro výbornou, čistou a pramenitou. Původně otevřenou studánku nechal zastřešit a stavebně upravit Johann Christoph Juppe, další z Kittelových vděčných pacientů a dnes je nad vchodem plastika Panny Marie. Studánka sv. Josefa je nejznámější ze šestice dochovaných historických zdrojů vody v okolí Burku a kostela.