Podzimní pouť na Krásnou a den EHD

15.09.2019- Akce

Tradiční kulturní akce na Krásné - Kittelovsku. Vedle Kostela sv. Josefa i výjimečně otevřených místních Svatých schodů se pro veřejnost otevřela i místní fara, která se postupně mění v kulturní centrum přesahující Pěnčínsko. V roce 2019 se Pouť i den EHD prvně rozšířila i o prohlídky nově zrekonstruovaného a otevřeného Kittelova domu - Burku ( z německého die Burg, hrad) a o kulturní program v Kittelově domě. Vystoupí zde dětští muzikanti a dozvíte se něco o pověstech, hlavně Kittelovských.

Program:

Jde o pestrou směsici vzájemně navazujících aktivit, kde si může vybrat každý příchozí dle své chuti i zaměření program právě pro sebe.

12:00 - 16:30  Odpolední dílničky pro děti a drobné občerstvení - fara č.p.19
12:30 hod. Známý výtvarník a sklář Zdeněk Lhotský seznámí hosty s   dokumentem a knihou:Sarkofág pro královnu  - fara č. p. 19
14: 30 hod. Posezení u komponovaného hudebního pořadu  Písně duší: 
Jan F. Medvin,Lucie Hlaváčová,Zuzana Landová - fara č.p. 19
16: 00 hod. mše svatá s pobožností ke svátku Povýšení sv. kříže - kostel sv. Josefa
9:00 – 17:00  Kittelův dům nabízí nad rámec běžných prohlídek další program.
10:00; 12:00; 14:00 a  16: 00 hod komentované prohlídky Kittelova domu - Burku

V odpoledních hodinách pověsti, příběhy z minulosti a hudebně pojaté prohlídky - Kittelův dům

Kostel sv. Josefa

Stavbu kostela, další významné dominanty Krásné, datují historici mezi roky 1756 až 1760. Kostel je orientován k severu na půdorysu ve tvaru kříže. Je jednolodní, obdélný s bočními kaplemi. Hlavní loď má plochý strop, presbytář je opatřen imitovanou stlačenou valenou klenbou. K hlavní lodi přiléhá obdélný, oble ukončený presbytář, se západně orientovanou sakristií. Interiér kostela je historicky cenný. Broušené lustry od místních sklářů, vzácné varhany, které slouží svému účelu dodnes, nástěnné malby i votivní vitrážová okna jsou skvosty, jaké bychom v horské vesnici nehledali. Hranolová věž s hlavním vstupem do kostela byla přistavěna před jižní průčelí koncem 18. století. Vnějšek kostela je členěn lizénovými rámci. Věž má lizény na nárožích a vstupní obdélný portál. Věž korunuje mansardová, zvonově zakončená báň. Průchod věží je zaklenut valenou klenbu s lunetami. K vybavení kostela patří oltáře, kazatelna a dříve patřila i figurální výzdoba Svatých schodů. Obě ramena stavby tvaru kříže tvoří schody vyvýšené kaple. Na západní straně vedou k oltáři Panny Marie Lurdské, na východní straně kostela se nacházejí Svaté schody, které představují 28 mramorových schodů v Pilátově paláci. Nejznámější Svaté schody jsou v Římě v budově na náměstí Piazza di San Giovanni in Laterano přímo naproti Lateránské bazilice. V Čechách je najdeme pouze ojediněle. V každém stupni jsou uloženy ostatky svatých a věřící je, za doprovodu příslušných modliteb, vystoupávají po kolenou. Svaté schody nechal se schválením arcibiskupského konzistoriátu v Praze postavit Jan Josef Kittel v roce 1761. Šlo o mimořádnou událost a brzy poté, co byly do Svatých schodů uloženy ověřené ostatky, začali do Šumburku přicházet první poutníci z blízkého i dalekého okolí. Svaté schody daly této stavbě výjimečnost a zařadily ji k významným sakrálním stavbám celostátního významu. Kostel byl nákladně opravován a restaurován. Po náročné opravě je střecha, prostor oltáře včetně nepravé klenby presbytáře, i náročná výmalba kostela. Práce stále pokrčují.

Katolická fara.

Krásná Č.p. 19

Fara stojí přímo naproti kostelu. Ta je podobně jako Burk vystavěna částečně jako zděná budova, částečně je roubená. Místnost v přízemí, severně od vstupu do fary je klenutá a obsahuje dodnes dochované zbytky původní černé kuchyně. Pod ní, v rozlehlém podzemí, je do skály vytesaná studánka s průzračnou, až téměř neviditelnou vodou, dvojčátko studánky sv. Josefa. Fara byla nejen sídlem prvního zdejšího faráře a syna pověstného doktora - Filipa Jakuba Kittela, ale i Kittelovým výminkem. Fara obsahuje velké množství původních historických stavebních prvků a doslova dýchá historií. V posledních letech se díky úsilí místních patriotů stala znovu kulturním a setkávacím centrem Pěnčínska.

Morový sloup.

Před farou nás zaujme výstavný morový sloup Nejsvětější trojice, ozdobený sochami světců. Z úcty a vděčnosti jej nechal postavit Kittelův pacient Christian Richter, představený řádu Benediktinů. Sochy zobrazují patrona Benediktinů sv. Vojtěcha, po stranách jsou sochy sv. Rocha a sv. Šebestiána. Proti vchodu do kostela je socha P. Marie obklopená sochami českých patronů sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Sloup byl postaven r. 1772 podle návrhu sochaře Lederera a kamenicky ho zpracoval místní mistr Godefrid Lawacz. Překlad nápisu z latiny zní: „Svaté trojjedinosti a Neposkvrněné Panně ke cti nechal jsem jí zřídit a zbudováno v roce spásy, kdy mnozí bídou a hladem zhynuli.“

Studánka sv. Josefa

K areálu neodmyslitelně patří i studánka sv. Josefa. Pramen nese letopočet k roku 1737. Její léčivé účinky jsou popsány v řadě kittelovských pověstí. Voda ze studánky sloužila nejen k vodoléčbě, kterou Kittel využíval už v 18. století, dávno před Kneipem i naším dr. Priessnitzem. Dříve se tradovalo, že voda svým složením odpovídá vodě v Jáchymovských lázních, tehdy módních i u císařského dvora, a to včetně nízké radioaktivity. Moderní rozbory sice prokázaly naprosto mimořádnou kvalitu místní vody, která je svým složením velice vhodná pro každodenní pití, ale radioaktivita nebyla prokázána. Dodnes si sem jezdí lidé pro vodu, někdo pro zázračnou, jiný pro léčivou, další pak pro výbornou, čistou a pramenitou. Původně otevřenou studánku nechal zastřešit a stavebně upravit Johann Christoph Juppe, další z Kittelových vděčných pacientů a dnes je nad vchodem plastika Panny Marie. Studánka sv. Josefa je nejznámější ze šestice dochovaných historických zdrojů vody na Kittelovsku, tedy v okolí Burku a kostela.

Kittelův dům:

Vedle kostela sv. Josefa nejmajestátnější stavba celého Kittelovska. Velký roubený dům nechal postavit dr. Kittel kolem poloviny 18. století. Dům patří k největším roubeným tavbám u nás a rozhodně se vymyká běžné lidové stavební produkci své doby. Již jeho lidový název Burk (z německého die Burg -hrad)  odkazuje, že nejde o běžnou horskou chalupu, ale předznamenává na svoji dobu monumentální stavbu. Více o Kittelovu domu je v samostatné kapitole, kterou lze otevřít zde… ►
Kittelův dům byl na počátku 21. století téměř zničen, znovu byl zachráně díky úsilí Obce Pěnčín, která nechala zpracovat potčebnou dokumentaci a dlouhodob+ě využívala dostupných dotačních prostředků. V roe 2019 byl Kittelův dům i Kittelovo muzeum znovu otevřen veřejnosti.

Dny evropského dědictví (European Heritage Days, zkráceně EHD) jsou společná aktivita Rady Evropy a Evropské komise, jejímž cílem je posílení historického povědomí v souvislostech se zvláštním důrazem na vnímání mezinárodního kontextu národního kulturního dědictví. EHD se koná každoročně v září v mnoha městech a obcích po celé Evropě – zemích, které přistoupily k Evropské kulturní konvenci. V České republice je organizuje Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Více o dni Evropského historického dědictví, zkráceně EHD lze nalézt  zde...►

Více o památkách na Kittelovsku naleznete  níže v textu a nebo pod odkazem zde... ►